Titulná stránka História Malych sestier Ježišových v ČR a na Slovensku

História Malych sestier Ježišových v ČR a na Slovensku

Počátky Fraternity v zemích Východní Evropy.

Malá sestra Magdalena, zakladatelka Fraternity Malých sester Ježíšových, měla v srdci velikou lásku k lidem v zemích, kde vládnul totalitní socialismus.V roce 1957 učinila velké rozhodnutí odjet žít navždy do Ruska, tehdejšího SSSR. Okolnosti však tomu nakonec zabránily a ona se musela vrátit do Říma.Biskup Msg.de Provenchéres, odpovědný za Fraternitu, jí navrhl, aby každý rok strávila jednu polovinu času mezi Malými sestrami a druhou v zemích za Železnou oponou.

Zakladatelka v naší zemi.

K samotné realizaci pravidelných turistických cest, jak byly navenek prezentovány, došlo až od roku 1964. Na různých hranicích Východního bloku, socialistického bloku zemí v čele s SSSR, se tedy od té doby objevuje každý rok malý obytný kamion, nazývaný Létající hvězda, který má nad volantem maličkou ikónku, v níž se skrývá Eucharistie, nezbytný Průvodce Malé sestry Magdaleny – je k vidění dodnes v Generalátu Fraternity v Římě na Tre Fontane. Magdaléna nejezdila sama, měla svou řidičku Malou sestru Marie Louise, Leone a generální odpovědnou za Fraternitu Malou sestru Jeanne. Tato skupinka podnikala cesty do těchto zemí, aby jemným, skrytým způsobem občerstvila a posilnila srdce tamních lidí a také aby připravila setbu budoucích fraternit. Naše země, Českou republiku a Slovensko, existující jako ČSSR, navštívila poprvé právě v roce 1964.

První pobyty Malých sester v Praze.

Záhy Malá sestra Magdaléna činí pokus poslat oficiálně své dvě Malé sestry, zájemkyně o život ve východním bloku, také do Prahy. Ale ženy, oblečené do skromného modrého hábitu, zde nemohou pobývat déle nežli pár týdnů, delší vízum nedostanou. Zakladatelka si bere poučení a koncem roku 1967, 4.10 přichází do hlavního města zkušená Malá sestra Loique, aby se tentokrát v civilním obleku pokusila získat stipendium a pobyt pro studium českého jazyka. Malá sestra Loique se nakonec dostává na studium loutek a překlene těžké období samoty rychlým navázáním srdečných kontaktů v místní i vzdálenější Církvi a řeholních společenstvích, které v tomto roce úlevy, Pražského jara 1968, mohou znovu ukázat svoji existenci, i když je to jen na pár měsíců…

Bez přátel bychom neexistovaly..

Malá sestra Loique podporuje přátele, kteří již potkali Malou sestru Magdalenu, dává konference o Fraternitě a postupně získává několik dívčích srdcí pro novou spiritualitu. Zde by patřilo také uvést jména početných přátel a dobrodinců – manželů Boublíkových a Novákových, P.Pilíka, P.Vágnera, otce biskupa Paďoura, P.Zvěřiny, sester sv.Cyrila a Metoděje, sester Voršilek a mnoho dalších, kteří osamocené malé sestře byli nablízku.

Jak to bylo s Malými sestrami za socialismu.

V letech 1972–3 začínají první angažování se ve Fraternitě z řad hlavně slovenských dívek, přichází také další pomoc, Malá sestra Pascale Michéle, které se podaří získat stipendium pro studium českého jazyka a později také nalézt zaměstnání ve Francouzském kulturním středisku v Praze, kde už pracuje Malá sestra Loique, jež mohla dokončit studia českého jazyka na Karlově universitě a již více let pracovat inkognito na stejném místě. Doba je těžká, kandidátky mohou sice bydlet po dvou, ale vždy to znamená velké riziko pro všechny, policie se o takové případy převelice zajímá. Schůzky s francouzsky mluvícími sestrami se domlouvají výhradně ústně, okolí, kde malé sestry žijí a pracují, nesmí nic vytušit.

Léta pred „Sametovou revolucí“.

Obě strany se snaží o komunikaci mezi sebou. Domácí se učí francouzsky a malé sestry z Francie studují češtinu..a pomáhají místním pochopit svět více zeširoka. Jejich pravidelné nutné výjezdy kvůli znovuzískání víza se stávají příležitostí dovést do zemí zakázanou náboženskou literaturu i zprávy o dalších Malých sestrách ve světě. Ovšem období obnovy víz pro francouzské Malé sestry je tíživé pro všechny, není jisté, jestli nezůstane malá skupinka mladých kandidátek osamocená. Od 1982 roku se daří za pomoci a nasazení vlastní kůže přátel koupit malé domky: Jeden v Bratislavě-Prievoze, druhý v Praze-Hloubětíně. Domky jsou v ústraní z bezpečnostních důvodů.

Spiritualita a totalitní režim.

Ale mnoho rysů Fraternity lze žít i v totalitních systémech: Víkendy ticha, sesterský život a pravidelný život modlitby, diskrétní křesťanské svědectví v práci…účast na Eucharistii a její adorace, pravidelné každoroční duchovní cvičení, i když často v pionýrských podmínkách, o kterých se nám dnes ani nesní, sliby se skládaly na chatách uprostřed lesů…Malá sestra Magdalena se nadále pokouší o každoroční setkání, vždy za cenu rizika pro všechny, ale díky důvtipné opatrnosti všech a dobrým lidem se nikdy nic vážného nestalo. Přichází rok 1985, kdy Malá sestra Magda a Katka skládají své věčné sliby v Seredi, v uzavřeném kostele, v úzkém kruhu nejbližších…Roku 1987 má nový pro-region České a Slovenské republiky asi 12 členek, jsou na třech místech- v Bratislavě, Praze a v Žilině. Malé sestry ovšem musí pracovat podle své profese, v komunistických krajích se nesmí měnit často práce a už vůbec se nedá hovořit o svobodném výběru. A tak pracují v kancelářích, v lékárnách, v nemocnicích, podle toho, co studovaly.

Konečně přichází svoboda…

Rok 1989 je rokem radosti- přichází svoboda! Malé sestry mohou konečně ukázat svou identitu před světem kolem nich a začít nosit jednoduchý hábit, skládající se z modrého oděvu, šátku a velkého kříže se srdcem. Mohou mít ve svých malých příbytcích kapli, která je přístupná také pro ostatní lidi, mohou přijímat u sebe sousedy a známé na návštěvu. Vybírají si jednoduché práce a jsou tak blíže lidem ze sociálně slabších skupin. Mohou založit fraternitu podle své touhy v Severních Čechách, zdevastovaných režimem ekologicky i lidsky…a Prozřetelnost jim připravila roku 1991 Děčín – bydlení v paneláku v česko-rómském sídlišti Boletice na dlouhých 13 krásných let. Až dodnes trvá vzájemné přátelství i přes skutečnost, že Malé sestry odešly z Děčína na jaře 2004.

Fraternita v Brezně na středním Slovensku

Jen několik měsíců poté se usazují Malé sestry mezi slovenskými Rómy v jejich osadě v Brezne. Být s touto početnou menšinou na Slovensku bylo naší dlouholetou touhou, která došla svého uskutečňování a trvala až do jara 2014.V současné době jsme v Brezne dočasně nepřítomné.

Fraternita v Praze

Malé sestry v Praze udělaly také krok do neznáma, opustily první domek v Hloubětíně, ve kterém bydlely s přestávkami téměř 24 let a odešly v srpnu 2006 za pražskými obyvateli na nepříliš oblíbené sídliště Černý Most. Sdílejí tu s 22 000 lidmi jejich obyčejný život panelákového bydlení, obyčejného výdělku a především se za ně modlí.

Fraternita v Bratislavě

Fraternita v Bratislavě po revoluci „ožila“, mohla konečně vyjít z ilegality. Stala se z ní živě fungující regionální fraternita, kde mohou nové zájemkyně prožívat své přípravné období a po rekonstrukci r.1995 je místem přijetí nejen nových členek, ale i nemocných rodičů.

Malá sesta Loique odešla k Pánu v srpnu 2003. V regionu s námi kráčely a kráčí dále 9 Malých sester a jedna postulantka ze Slovenska, dvě Malé sestry z Čech. Jedna Malá sestra Slovenka žije v Turecku, další koná noviciát v Kamerunu a dlouhodobě přítomné Malé sestry z Německa a Francie se zatím vrátily do svých zemí.

„Pane, pošli dělníky na svou žeň.“